Bez mobilu
Kdysi se člověk staral jen o to, zda má klíče, maximálně ještě tak papírek se seznamem věcí, které se mají koupit. Dnes už je tohle všechno v mobilu včetně klíčů. Ne, nesmějte se, skutečně již existují zámky, které se odemykají a zamykají mobilem. Není to žádná novinka, jsou tu již delší dobu. Proč se tak nějak neuchytily, to věru nevím, Možná pro svou cenu, nebo k nim panuje nedůvěra. Mimochodem jsou lepší a odolnější nežli klasické a zastaralé fabky. Ve Zlíně můžete mít v mobilu i jízdenku, nebo aplikaci kterou platíte nebo se prokazujete v trolejbusech a autobusech. Ta je jistě už i v jiných krajích a bude za chvíli naprosto všude.
Bez mobilu za chvilku nevyberete ani peníze z bankomatu. Ostatně, pokud jej nemáte vůbec, tak asi nemáte ani konto v bance. Protože bez telefonu jej v podstatě otevřít nelze. Když si tak vyjdete ven, nevíte, kam s rukama. A ti lidé, proč se tak divně koukají a zrovna na vás? Pravá ruka vám cuká a již letí nahoru, ale ouha, mobil je přece doma na stole. Začínáte bloudit ve městě, protože vás nemá kdo navigovat. Je ta škola vpravo nebo vlevo? A co že mi nikdo už minutu nevolá? Tak vidíte, jak je složité se bez tohoto moderního pomocníka obejít. Dělá už za nás tolik věcí. Spoléháme se v mnoha z nich jen na přístroj, a ne na sebe.
Není to drobátko špatně? Vše, co chceme udělat konzultujeme s mobilem a za chvíli už bude objednávat i jídlo v restauraci. Vybere nám menu a poradí co dál. Vysvětlí nám, jak se jí příborem a také prozradí, zda a kolik nechat číšníkovi diškreci. Nezbývá jen doufat, že se mobil nebude místo nás i milovat, protože to už by pak bylo opravdu tak akorát na provaz. Ale jak se má člověk oběsit, když neumí uzel? A mobil nemá, aby se to rychle naučil. Trochu morbidní představa, ale jeden nikdy neví, jak daleko to dojde. A když už té pekelné mobilománii bude konečně jednou konec.
Kdysi se člověk staral jen o to, zda má klíče, maximálně ještě tak papírek se seznamem věcí, které se mají…